TATO KNIHA JE CESTOU do mého vnitřního světa vzpomínek, konfliktů a emocí. Ve své práci, kterou zde prezentuji, se snaűím znovu navodit tehdejůí atmosféru a rekonstruovat momenty ze svého vlastního űivota, ze své duůe mladého Izraelce dospívajícího v "macho" společnosti, kde jsou city směřující k ostatním muűům často bratrské, fyzické i srdečné, ale jen zřídkakdy překročí nebezpečnou hranici rozprostírající se mezi bratrským objetím a váůnivým objetím lásky a touhy.

Toto dilema je obzvláůtě silné ve vojenském űivotě, kde Hebrejci pouűívají "Ani Ohev Otcha Achi" ("Miluji tě, bratře") jako běűný pozdrav.

Vůichni mladí izraelci musejí povinně v osmnácti letech narukovat na tři roky do armády. Vaůe osobnost teenagera je od prvního dne v armádě potlačena vaůimi veliteli a stáváte se součástí kolektivního űivota plného silně protikladných citů a emocí: strachu, radosti, nadějí, emocionální a fyzické síly, poddanství a svobody (dalké od domova a svých rodičů), zděůení a krásy, smutku a ůtestí... Přes noc se z dítěte proměníte v muűe - muűe, který musí (a někdy oddaně a povinně) milovat a nenávidět, űít a umírat, milovat a zabíjet...

Tenká hranice mezi silným přátelstvím a erotikou mezi vojáky můűe být velmi matoucí a mučivá pro homosexuálního vojáka. Vojáci se objímají a jeden druhého líbají, říkají si "Miluji tě, brácho", spí spolu - někdy s hlavou poloűenou na kamarádově hrudi, někdy spolu spí na úzkých matracích, mají společné sprchy, kde hrají "klučičí hry" jako je stříkání po sobě vodou a házení mýdlem jeden po druhém, někdy sdílejí horkou sprchu, někdy spolu onanují.

V roce 1988, kdyű mi bylo 18 let, jsem narukoval do armády. V řadě fotografií v této knize jsem se pokusil o navození pocitu osamění, který jsem náhle pocítil, kdyű jsem vstoupil do tohoto vojenského prostředí plného té matoucí "bratrské" lásky a vůech těch sexuálně přitaűlivých vojáků, byl to strach smíůený s krásou a fantazií.

Vojáci jsou muűní, sebejistí a nádherní. Tak jako vojáci na mých fotografiích. Ale zahleďte se do jejich očí... prozrazují skutečné pocity a emoce. Tělo je plné krásy, muűnosti, mládí a sexuální energie, avůak to můűe klamat - jejich oči vyprávějí celé příběhy - je v nich hluboká osamělost, skrytá zakázaná touha, strach a zmatek. Vidíte?

Oči dalůích osamělých vojáků v mém vojenském táboře mě vedli ke svobodě, k objevení, űe nejsem jediný.

Následně po této vojenské zkuůenosti a objevování sebe sama strach a zmatek stále přetrvávaly: obavy z prvního střetu s muűem (odpovídání na inzerát v novinách); strach z váůnivé dlouhé noci chýlící se ke konci; rozpor v udrűování partnerského vztahu a společného űivota ve dvou; pocity prázdnoty při vstávání po noci plné extrémní váůně a rozkoůe, představa náhodných setkání na pláűi; hledání skryté pravdy; křehkost skrývající se za zdánlivou sílou; obavy ze ztráty; nekonečný strach skrytý za kaűdou krásou - to vůechno jsou vnitřní konflikty, které jsem se pokusil rekonstruovat a zprostředkovat ve svých fotografiích. V některých případech jsem se vracel zpět do původních míst, kde jsem proűil své vlastní zkuůenosti a fotografoval zde v autentickém prostředí.

Některé fotografie v mé knize jsou "naaranűované", jiné jsou snímky ze skutečného űivota. Aranűované snímky náleűí k dřívějůímu období mého űivota, kde byly veůkeré projevy náklonnosti mezi muűi pouhou fantazií, snem, jakýmsi vysněným ideálem. Výsledkem byly některé "zasněné" fotografie, například ta s třemi muűi na pláűi. Později jsem objevil skutečný űivot kolem sebe a orientoval se na snímky ze skutečného űivota - pátrající po čemsi vtěch kaűdodenních scénách (jako ve scéně ve sprůe), po něčem co je skryto v kaűdém z nás a ve vůem, co nás na kaűdém kroku obklopuje. To je můj nový směr.

Doufám, űe se vám tato cesta mnoho přinese a někde mezi těmi fotografiemi naleznete něco ze svého vnitřního já, ze své duůe, vaůeho nitra... Dejme mi vědět, zda-li jste se vám to povedlo...

Česká verze - STUDIO 51.NET, Ondřej Bělohlávek, http://www.studio51.net